2021

 

Rückzug aus Trautenau

    Po dlouhé pauze, způsobené Coronavirovým šílenstvím, jsme konečně mohli provětrat naše mundůry. A to pořádně.
Ve dnech 7-9.5. 2021 jsme se totiž účastnili akce "Rückzug aus Trautenau" pořádané našimi kamarády ze severu republiky.
Akce simulovala dění na Trutnovsku v květnu 1945, kdy německé jednotky ustupovaly před postupující Rudou Armádou. Jednalo se tudíž o pochod z Trutnova na Českou Skalici, více méně stejnou trasou jakou ustupovali němci v roce 1945. Trasa měřila bezmála 30km, kdy se pochodovalo převážně v noci. První úsek trasy měřil asi 12km, kdy se vycházelo v 19 hodin z parkoviště pod kopcem Chmelnice v Trutnově a končilo se v lesíku u obce Studenec, kam jsme dorazili kolem 23 hodiny. Během pochodu měli všichni zbraně připraveny k případnému odražení nepřátelského napadení. V lesíku jsme měli čas do 03:00 se prospat. Samozřejmě za dodržení přísného utajení, takže žádný oheň a hlídková činnost. Podotýkám, že v noci bylo kolem 0°C a deka s celtou moc nezahřály. Ve tři se vyrazilo na další pochod. Cestou jsme museli projít vesnicí Maršov Úpice, ale předsunutá hlídka zjistila, že v tuhle brzkou hodinu místní obyvatelé ještě spí a vesnicí můžeme projít nepozorováni. Tak se také stalo a nepozorovaně jsme pochodovali dále. Po zhruba šesti kilometrech jsme kolem sedmé hodiny ranní dorazili do lesíka nad osadou Posadov, kde byl vydán rozkaz k odpočinku a vyčkání odpoledních hodin, kdy bude možno v pochodu pokračovat. Byli jsme schováni v dolíku mezi smrčím, bylo tedy možno rodělat alespoň malý ohýnek, uvařit si a vysušit boty a ponožky. Samozřejmě se zase držely hodinové hlídky. Přes den hřálo sluníčko, tak většina z nás doháněla co nenaspala v noci. Kolem šestnácté hodiny jsme se zbalili a vyrazily dál. Opět jsme museli projít několika vesnicemi, tentokráte ale za bílého dne, takže kontaktu s místními jsme se nemohli vyhnout. Naštěstí se to obešlo bez incidentů, za pouhého zvědavého přihlížení. Naším cílem byla zřícenina hradu Rýzmburk. Cestou jsme u studny v Mezilečí doplnili zásoby pitné vody. Trasa byla dlouhé cca 10km a na hrad jsme dorazili kolem dvacáté hodiny. Poměrně unavení a s bolavýma nohama, podotýkám že jsme všichni šli v okovaných botách, jsme měli náladu tak akorát něco malého sníst a jít spát. Tato noc byla ještě mrazivější než ta předešlá, kolem -2°C, takže se toho moc nenaspalo. Podotýkám, že k dispozici byly jen deky a celty, žádné spacáky a karimatky. Budíček byl naplánován na třetí hodinu ranní, kdy jsme se zbalili a vyrazili na závěrečnou etapu pochodu. Tou byl pochod na zhruba osm kilometrů vzdálené nádraží v České Skalici. Trasa vedla malebným prostředím Bbiččina údolí a díky tak brzké ranní hodině i bez dvů turistů. Na nádraží jsme dorazili na poslední chvíli před odjezdem autobusu do Červeného Kostelce, kde jsme přestoupili na vlak do Trutnova. V Trutnově nás čekala ještě asi dvou kilometrová cesta na parkovičtě odkud jsme vyšli a měli tam auta. Tímto naše putování skončilo. Byli jsme unavení a rozbolavělí, ale plní dojmů a zážitků.
    Foto: Hans, Erle, Kekele.